DoS vs DDoS: Rozdíl a srovnání

Útok DoS (Denial of Service) je škodlivý pokus narušit normální fungování cíleného serveru, sítě nebo webové stránky tím, že je zahltí záplavou nelegitimního provozu z jednoho zdroje. Naopak útok DDoS (Distributed Denial of Service) zahrnuje více zdrojů, které koordinují zaplavení cíle, zesilují jeho dopad a ztěžují jeho zmírnění.

Key Takeaways

1. Útoky DoS (Denial of Service) zahrnují zahlcení cílového systému nebo sítě nadměrným provozem nebo požadavky, čímž se stávají nepoužitelnými; Útoky DDoS (Distributed Denial of Service) využívají více připojených zařízení ke koordinovanému útoku na cíl.
2. DoS útoky pocházejí z jediného zdroje; DDoS útoky využívají síť kompromitovaných zařízení, botnet, k zesílení útoku.
3. Útoky DoS i DDoS narušují online služby a mohou způsobit značné škody podnikům. Přesto jsou DDoS útoky silnější a hůře se zmírňují kvůli jejich distribuované povaze.

DoS vs DDoS

Útok DoS (Denial of Service) je kybernetický útok, kdy se pachatel snaží znepřístupnit stroj nebo síťový zdroj narušením služeb hostitele připojeného k internetu. Útok DDoS (Distributed Denial of Service) pochází z více koordinovaných zdrojů, takže je obtížnější jej zastavit.

DoS a DDoS jsou škodlivé útoky na web ze strany neetických hackerů. Přestože jsou považovány za stejné, mají významné rozdíly.

DoS je kybernetický útok, který brání připojení k webu pomocí infikovaného softwaru. Tento software blokuje příchozí provoz na stránku a znepřístupňuje ji.

DDoS je nebezpečný kybernetický útok, při kterém hacker mobilizuje několik počítačů, aby znemožnil připojení k webové stránce. Web následně při takovém bezprecedentním zatížení připojení spadne.

---

 

Srovnávací tabulka

vlastnost	DoS (Denial-of-Service)	DDoS (Distributed Denial-of-Service)
Zdroj útočníka	Jediný útočník bombarduje cíl požadavky	Více kompromitovaných počítačů (botnet) zaplaví cíl
Komplexita	Snadnější spuštění, vyžaduje méně technických znalostí	Složitější na orchestraci, často zahrnuje botnety
Měřítko	Menší dopad, ovlivňuje jednotlivý server nebo službu	Větší dopad může ochromit celé sítě

---

 

Co je DoS?

Denial of Service (DoS) útok:

Denial of Service (DoS) útok je typ kybernetického útoku, jehož cílem je narušit normální fungování cíleného serveru, sítě nebo služby tím, že je zahltí záplavou nelegitimního provozu. Tato záplava provozu spotřebovává zdroje cíle, jako je šířka pásma, výpočetní výkon nebo paměť, takže není schopen reagovat na legitimní požadavky uživatelů. Útoky DoS mohou mít vážné důsledky, včetně výpadků, finančních ztrát a poškození pověsti cílového subjektu.

Jak DoS útoky fungují:

1. Vyčerpání zdrojů:
   • Při útoku DoS útočník zneužije zranitelnosti v systému nebo síťové infrastruktuře cíle k vyčerpání zdrojů.
   • Odesláním velkého objemu požadavků nebo provozu do cíle se útočník snaží spotřebovat veškerou dostupnou šířku pásma, výpočetní výkon nebo paměť, čímž zabrání legitimním uživatelům v přístupu ke službě.
2. Typy útoků DoS:
   • Útoky na síťovou vrstvu: Tyto útoky se zaměřují na síťovou infrastrukturu, jako jsou směrovače a servery, a zaplavují je nadměrným provozem. Příklady zahrnují útoky SYN Flood, UDP Flood a ICMP Flood.
   • Útoky na aplikační vrstvě: Tyto útoky se zaměřují na aplikační vrstvu modelu OSI a využívají zranitelnosti webových serverů, databází nebo konkrétních aplikací. Příklady zahrnují útoky HTTP Flood, Slowloris a DNS Amplification.

Motivace za útoky DoS:

1. Finanční zisk:
   • Někteří útočníci zahajují DoS útoky s cílem vymámit z oběti peníze. Mohou hrozit pokračováním útoku, pokud nebude zaplaceno výkupné, často v kryptoměně.
2. Hacktivismus:
   • Hacktivistické skupiny nebo jednotlivci mohou zahájit útoky DoS na protest proti určité organizaci, vládě nebo ideologii. Tyto útoky jsou často motivovány politickými nebo společenskými důvody.
3. Konkurenční výhoda:
   • Konkurenti nebo protivníci mohou zahájit útoky DoS proti podniku nebo konkurentovi, aby získali konkurenční výhodu nebo narušili jejich provoz.
4. Pomsta nebo zloba:
   • Jednotlivci s osobními pomsty nebo stížnostmi vůči konkrétní organizaci nebo jednotlivci mohou provádět útoky DoS jako formu pomsty nebo způsobit škodu.

Zmírnění útoků DoS:

1. Filtrování provozu a omezení rychlosti:
   • Implementace mechanismů filtrování provozu a politik omezujících rychlost může pomoci identifikovat a zmírnit nelegitimní provoz během útoku DoS.
2. Vyrovnávání zátěže:
   • Distribuce příchozího provozu na více serverů pomocí technik vyvažování zátěže může pomoci zabránit přetížení jakéhokoli jednotlivého serveru a snížit dopad útoků DoS.
3. Systémy detekce a prevence narušení (IDPS):
   • Nasazení řešení IDPS může pomoci detekovat a blokovat podezřelé vzorce provozu spojené s útoky DoS v reálném čase.
4. Sítě pro doručování obsahu (CDN):
   • Využití CDN může pomoci geograficky distribuovat obsah a absorbovat nadměrný provoz, čímž zmírní dopad DoS útoků na zdrojový server.

 

Co je DDoS?

Útok DDoS (Distributed Denial of Service):

Útok DDoS (Distributed Denial of Service) je sofistikovaná forma kybernetického útoku zaměřená na narušení dostupnosti online služeb nebo zdrojů zahlcením cíle záplavou škodlivého provozu z více zdrojů. Na rozdíl od tradičních DoS útoků, DDoS útoky zahrnují koordinaci mezi mnoha kompromitovanými zařízeními nebo systémy, takže je obtížnější je zmírnit a často vedou k významnějším škodám.

Jak DDoS útoky fungují:

1. Tvorba botnetu:
   • Útočníci obvykle vytvářejí botnet, což je síť kompromitovaných zařízení nebo systémů, často označovaných jako „boti“ nebo „zombie“.
   • Tato kompromitovaná zařízení, která mohou zahrnovat počítače, servery, zařízení IoT a dokonce i chytré telefony, jsou infikována malwarem, který útočníkům umožňuje je ovládat na dálku.
2. Koordinovaný útok:
   • Jakmile je botnet vytvořen, útočník přikáže kompromitovaným zařízením, aby současně poslali záplavu provozu nebo požadavků na cíl.
   • Tento koordinovaný útok zahltí zdroje cíle, jako je šířka pásma, kapacita serveru nebo síťová infrastruktura, takže není schopen zpracovat legitimní požadavky uživatelů.

Typy DDoS útoků:

1. Objemové útoky:
   • Tyto útoky zaplaví cíl obrovským objemem provozu, který spotřebuje veškerou dostupnou šířku pásma a zdroje. Příklady zahrnují útoky UDP Flood, ICMP Flood a DNS Amplification.
2. Protokolové útoky:
   • Protokolové útoky využívají zranitelná místa v síťových protokolech nebo službách, což způsobuje, že systémy cíle přestanou reagovat. Příklady zahrnují útoky SYN Flood a Ping of Death.
3. Útoky na aplikační vrstvě:
   • Útoky na aplikační vrstvě se zaměřují na konkrétní aplikace nebo služby a využívají zranitelnosti webových serverů, databází nebo rozhraní API. Příklady zahrnují útoky HTTP Flood, Slowloris a Application Layer (Layer 7).

Motivace za DDoS útoky:

1. Vydírání:
   • Útočníci mohou zahájit DDoS útoky s úmyslem vymámit z oběti peníze, často vyhrožováním pokračováním v útoku, pokud nebude zaplaceno výkupné.
2. Hacktivismus:
   • Hacktivistické skupiny nebo jednotlivci mohou provádět DDoS útoky na protest proti organizacím, vládám nebo ideologiím s cílem narušit jejich provoz nebo šířit zprávu.
3. Konkurenční výhoda:
   • Konkurenti nebo protivníci mohou používat DDoS útoky proti konkurentům, aby získali konkurenční výhodu, narušili jejich služby nebo poškodili jejich pověst.
4. Kybernetická válka:
   • Národní státy nebo státem podporované skupiny mohou využívat DDoS útoky jako formu kybernetické války k narušení kritické infrastruktury, vládních služeb nebo komunikačních sítí protivníků.

Zmírnění DDoS útoků:

1. Dopravní čištění:
   • Využití specializovaných služeb nebo zařízení pro zmírnění DDoS, která dokážou identifikovat a odfiltrovat škodlivý provoz dříve, než se dostane do cílové infrastruktury.
2. Detekce anomálií:
   • Nasazení systémů detekce anomálií, které dokážou detekovat abnormální vzorce provozu svědčící o DDoS útoku a automaticky spouštět opatření ke zmírnění.
3. Redundance sítě:
   • Implementace redundance sítě a mechanismů převzetí služeb při selhání pro distribuci a zmírnění dopadu DDoS útoků na více serverů nebo datových center.
4. Omezení sazeb a řízení přístupu:
   • Implementace zásad omezujících rychlost a řízení přístupu k omezení počtu požadavků nebo připojení z jednotlivých IP adres, což pomáhá zmírnit dopad DDoS útoků.

---

Hlavní rozdíly mezi DoS a DDoS

Hlavní rozdíly mezi útoky DoS (Denial of Service) a DDoS (Distributed Denial of Service) lze shrnout následovně:

1. Jeden zdroj vs. více zdrojů:
   • Při útoku DoS pochází škodlivý provoz zacílený na systém z jediného zdroje, obvykle z jednoho počítače nebo serveru ovládaného útočníkem.
   • Naproti tomu DDoS útok zahrnuje více zdrojů koordinovaných tak, aby zaplavily cíl škodlivým provozem. Tyto zdroje jsou často kompromitovaná zařízení tvořící botnet, který útočník ovládá na dálku.
2. Rozsah útoku:
   • Útoky DoS mají omezený rozsah a spoléhají na zdroje jediného zařízení ovládaného útočníkem, aby přemohly cíl.
   • DDoS útoky jsou účinnější a mohou generovat mnohem větší objem provozu tím, že koordinovaným způsobem využívají kombinované zdroje více kompromitovaných zařízení.
3. Složitost detekce a zmírnění:
   • Detekce a zmírnění útoků DoS jsou relativně jednoduché, protože útok pochází z jednoho zdroje, což usnadňuje identifikaci a blokování.
   • DDoS útoky jsou náročnější na detekci a zmírnění kvůli distribuované povaze útočného provozu. Identifikace a blokování četných zdrojů škodlivého provozu vyžaduje specializované nástroje a techniky, jako je čištění provozu a detekce anomálií.
4. Účinnost a dopad:
   • Zatímco DoS útoky mohou narušit dostupnost cílených služeb, jejich dopad je ve srovnání s DDoS útoky obecně omezený.
   • Útoky DDoS jsou účinnější ve způsobování významných narušení, protože mohou zahltit i robustní síťové infrastruktury a vést k prodlouženým prostojům, finančním ztrátám a poškození pověsti.
5. Motivace a záměry:
   • DoS útoky mohou být prováděny z různých důvodů, včetně finančního zisku, hacktivismu nebo osobních pomsty.
   • DDoS útoky jsou často využívány pro významnější cíle, jako je vydírání, konkurenční výhoda, hacktivismus nebo dokonce kybernetická válka ze strany národních států.

Reference

1. https://arxiv.org/pdf/1208.0952
2. https://computerresearch.org/index.php/computer/article/view/1081

Poslední aktualizace: 06. března 2024