Novozélandský přízvuk se vyznačuje melodickou a samohláskou zaměřenou kvalitou, s výraznou výslovností slov jako „fish and chips“. Naproti tomu australský přízvuk má tendenci být více plochý a nosový, s jedinečnou směsí britských a domorodých vlivů.
Key Takeaways
- Novozélandský přízvuk je charakterizován „zploštělým“ zvukem samohlásky, zatímco australský přízvuk má výraznější „twang“.
- Novozélandský přízvuk zdůrazňuje zvuk samohlásky „i“, zatímco australský přízvuk zdůrazňuje zvuk „o“.
- Celkově je novozélandský přízvuk považován za neutrálnější a méně zřetelný než přízvuk australský.
Nový Zéland Accent vs australský Accent
Novozélanďané mají tendenci mít intonaci více „zpěvu a písně“ a mohou vypustit zvuk „r“ ve slovech. Novozélandský přízvuk se vyznačuje vyšší výškou. Australané mívají plošší, nosovější přízvuk a prodlužují samohlásky.
Mohlo by se zdát, že jde o malou změnu v jejich způsobu mluvy, ale Kiwiové na ně dostali jiný typ přízvuku, díky kterému jsou identifikovatelní. Pokud vás zajímá, jaký je mezi nimi rozdíl, podívejte se na to Youtube a uvidíte, jak mluví.
Srovnávací tabulka
vlastnost | Nový Zéland akcent | Australský přízvuk |
---|---|---|
Dominantní zvuk samohlásky | Výraznější "nebo" zvuk (např. „ryba“ vyslovovaná jako „fuš“) | Výraznější "ee" zvuk (např. „ryba“ vyslovovaná jako „feesh“) |
Intonace | Obecně plošší a méně rozmanité | Více stoupající a klesající intonace, popisovaná jako „zpěvná píseň“ |
Zvuk „R“. | Na konci slov často vynechané nebo změkčené | Vyslovuje se srozumitelněji, s lehkým „h“ za ním („rh“) |
Slovní zásoba | Sdílí některé jedinečné slangové výrazy s Austrálií, ale má také výraznou novozélandskou slovní zásobu („chuffed“ – šťastný, „bach“ – malý plážový dům) | Sdílí jedinečný slang s Novým Zélandem, ale má také výraznou australskou slovní zásobu („mate“ – přítel, „fair dinkum“ – upřímný) |
Rychlost | Obecně se mluví o něco pomaleji než australská angličtina | Obecně se mluví o něco rychleji než novozélandská angličtina |
Blízkost k britské angličtině | Pokládá se za trochu blíže britské angličtině, zejména ve slovní zásobě | Považováno za poněkud odlišné od britské a americké angličtiny |
Co je to New Zealand Accent?
Novozélandský přízvuk, označovaný jako „kiwi přízvuk“, je charakteristický a jedinečný způsob vyslovování angličtiny, který je specifický pro obyvatele Nového Zélandu. Tento přízvuk se vyvíjel v průběhu času a je ovlivněn různými lingvistickými faktory, včetně historického vývoje, geografické izolace a kulturních vlivů.
Charakteristika novozélandského přízvuku
- Posuny samohlásek: Novozélandský přízvuk je charakterizován posuny samohlásek, kde se určité samohlásky liší od zvuků v jiných anglických přízvukech. Například krátký zvuk „i“ ve slovech jako „souprava“ může být vyslovován jako centralizovaná a zvýšená samohláska, čímž vzniká zřetelný zvuk.
- Zkrácení samohlásek: Dalším pozoruhodným rysem je zkrácení určitých samohlásek. To lze pozorovat u slov jako „postel“ nebo „pero“, kde může být zvuk samohlásky vyslovován rychleji a s menším důrazem ve srovnání s jinými anglickými přízvuky.
- Rhoticita: Novozélandská angličtina není rhotická, což znamená, že „r“ na konci slov a před souhláskami se nevyslovuje. Nicméně, tam mohou být rozdíly v rhoticity založené na regionálních rozdílech na Novém Zélandu.
- Intonační vzory: Intonační vzory v novozélandském přízvuku se mohou lišit od jiných anglických přízvuků. Způsob, jakým jsou věty mluveny, má jedinečnou melodii nebo rytmus, který je ovlivněn regionálními variacemi a kulturními faktory.
- Výslovnost souhlásek: Zatímco mnoho souhlásek zůstává podobných jiným anglickým přízvukům, mohou existovat jemné rozdíly ve výslovnosti určitých souhlásek, zvláště když se objevují na začátku nebo na konci slov.
- Maorský vliv: Maorský jazyk, kterým mluví původní obyvatelé Nového Zélandu, měl vliv na novozélandský přízvuk. Některé maorské zvuky a řečové vzorce ovlivnily způsob, jakým se určitá slova vyslovují v angličtině.
- Regionální variace: Je důležité si uvědomit, že novozélandský přízvuk není jednotný v celé zemi. Existují regionální rozdíly a lidé z různých částí Nového Zélandu mohou ve své řeči vykazovat odlišné rysy.
Co je australský přízvuk?
Australský přízvuk je charakteristický a jedinečný způsob mluvení anglicky, který je spojen s obyvateli Austrálie. Vyznačuje se svými samohláskami, intonačními vzory a výslovností určitých souhlásek. Australský přízvuk se vyvíjel v průběhu času, ovlivněn různými faktory, jako je historické osídlení, regionální variace a kulturní vlivy.
Fonologické vlastnosti
- Samohlásky: Jedním z nejpozoruhodnějších rysů australského přízvuku je výslovnost určitých samohlásek. Například samohláska ve slovech jako „tanec“ a „náhoda“ se vyslovuje s více otevřenými ústy, což vytváří zřetelný zvuk.
- Rhoticita: Australská angličtina není rhotická, což znamená, že „r“ na konci slabiky nebo před souhláskou se nevyslovuje. Toto je charakteristický rys sdílený s dalšími britskými přízvuky.
- Dvojhlásky: Australský přízvuk obsahuje jedinečné dvojhlásky, kde jsou dva samohlásky kombinovány v rámci stejné slabiky. Například dvojhláska ve slově „ride“ může být vyslovována odlišně ve srovnání s jinými anglickými přízvuky.
Intonační vzory
- High Rising Terminal (HRT): Australané jsou známí svou výraznou stoupající intonací na konci výroků, díky níž mohou deklarativní věty znít jako otázky. To se běžně nazývá „High Rising Terminal“.
- Nedostatek T-intonace: V některých případech mohou Australané vykazovat nedostatek T-intonace, zejména ve slovech končících na „-ing“. To může mít za následek zploštělou nebo změkčenou výslovnost konečného zvuku „t“.
Regionální variace
- Široký vs. obecný přízvuk: V Austrálii existují regionální rozdíly v přízvuku. Široký australský přízvuk, spojený s venkovskými oblastmi, může mít výraznější rysy. Naproti tomu obecný australský přízvuk, spojený s městskými oblastmi, je považován za neutrálnější.
- Vliv domorodých jazyků: Australský přízvuk byl také ovlivněn domorodými jazyky, zejména pokud jde o výslovnost a slovní zásobu v určitých oblastech.
Kulturní vlivy
- Multikulturalismus: Australská multikulturní společnost přispěla k rozmanitosti akcentů, kdy jednotlivci z různých jazykových prostředí přinesli do země své jedinečné řečové vzory.
- Média a globalizace: Vystavení se globálním médiím, včetně televize, filmů a internetu, vedlo k určitému vyrovnání přízvuku, protože Australané jsou stále více vystaveni různým anglickým přízvukům z celého světa.
Hlavní rozdíly mezi novozélandským akcentem a australským akcentem
Akcent Nového Zélandu:
- Výslovnost samohlásky:
- Zkrácení samohlásek je běžné, např. „postel“ může znít jako „nabídka“.
- Zvuk „i“ je vyslovován jako krátký zvuk „uh“.
- Výslovnost souhlásek:
- Zvuk „r“ se nevyslovuje na konci slov nebo před souhláskami, podobně jako v britské angličtině.
- Zvuk „d“ ve slovech jako „postel“ lze vyslovit spíše jako měkké „d“, téměř jako „bede“.
- Intonace:
- Obecně plošší intonace ve srovnání s australským přízvukem.
- Stoupající intonace na konci výroků je méně častá.
- Výrazná slova:
- Některá slova mohou mít jedinečnou výslovnost, například „fish and chips“ zní spíše jako „fush and chups“.
- Nedostatek nosnosti:
- Obecně méně nosní ve srovnání s australským přízvukem.
Australský přízvuk:
- Výslovnost samohlásky:
- Samohlásky jsou protáhlé, např. „den“ může znít spíše jako „umřít“.
- Zvuk „i“ se vyslovuje dlouhým zvukem „ah“.
- Výslovnost souhlásek:
- Zvuk „r“ se běžně vyslovuje na konci slov a před souhláskami.
- Zvuk „d“ ve slovech jako „postel“ se vyslovuje spíše jako standardní „d“.
- Intonace:
- Rozmanitější intonace, běžná je stoupající intonace na konci výroků.
- Intonace bývá ve srovnání s plošším novozélandským přízvukem melodičtější.
- Výrazná slova:
- Některá slova mohou mít jedinečnou výslovnost, například „tanec“ zní spíše jako „dahnce“.
- nosnost:
- Někteří Australané mohou ve své řeči vykazovat mírnou nosní kvalitu.
- https://onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1111/1467-9481.00136
- https://games.jmir.org/2014/1/e3/?newDesign
Poslední aktualizace: 02. března 2024
Piyush Yadav strávil posledních 25 let prací jako fyzik v místní komunitě. Je to fyzik, který je zapálený pro zpřístupnění vědy našim čtenářům. Je držitelem titulu BSc v přírodních vědách a postgraduálního diplomu v oboru environmentální vědy. Více si o něm můžete přečíst na jeho bio stránka.
Zdá se, že chybí ohled na historický a sociolingvistický vývoj, který přispěl k těmto akcentům.
Uvádíte platný bod. Je třeba důkladně prozkoumat širší kontext těchto akcentů.
Environmentální a sociální vlivy na evoluci jazyka jsou zcela zásadní pro pochopení akcentů.
Silně nesouhlasím s přílišným zjednodušením v této analýze. Akcenty Nového Zélandu a Austrálie jsou mnohem jemnější a rozmanitější, než je zde uvedeno.
Souhlasím, rozdíly jsou mnohem složitější a zaslouží si hlubší prozkoumání.
Analýza mohla začlenit více vtipný přístup, který by odlehčil složitost těchto akcentů. S trochou lehkosti by to bylo ještě poutavější.
Téma by skutečně mohlo těžit z vtipného pojetí, které by upoutalo zájem čtenářů.
Srovnávací přístup článku poskytuje přesvědčivý pohled na rozdíly mezi novozélandským a australským přízvukem.
Ano, je poučné zkoumat rozdíly v akcentech z tak podrobné perspektivy.
Je fascinující vidět, jak se lingvistika prolíná s kulturou! Rozdíly mezi novozélandským a australským přízvukem jsou skutečně pozoruhodné. To je skvělá analýza.
Ano, vždy mě fascinují nuance jazyka a přízvuku. Vypovídá o historii a vlivech národa.
Naprosto souhlasím, je tak zajímavé vidět, jak se jazyk v různých zemích liší.
Tento článek poskytuje zajímavý a komplexní rozpis novozélandských a australských akcentů.
Ano, je užitečné porozumět rozdílům a historickému kontextu za nimi.
Toto je informativní díl! Neměl jsem ponětí o konkrétních rozdílech mezi novozélandským a australským přízvukem.
Je to fascinující, že? Je úžasné, jak se stejný jazyk může vyvíjet odlišně v různých zeměpisných oblastech.
Myslím, že analýza příliš zjednodušuje složitost akcentů. Existuje mnoho jemnějších rozdílů, které je odlišují.
Souhlasím, nejde jen o výslovnost samohlásek, ale také o intonaci, rytmus a tempo řeči.
Za těmito akcenty je hodně historie, která přesahuje jen fonetiku.
Myslím, že článek mohl poskytnout více příkladů zvuku ze skutečného světa, aby ilustroval rozdíly mezi těmito akcenty. Velmi by to zlepšilo porozumění čtenáře.
To je skvělý bod. Pro čtenáře by byly přínosné vizuální a sluchové odkazy.
Článek představuje přesvědčivý přehled novozélandských a australských akcentů.
Analýza jistě otevírá zajímavý dialog o vývoji jazyka a řeči.
Složitost akcentů rozhodně odráží různé kulturní vlivy.