Každá země má nyní svou vládu. Existuje asi šestnáct typů vlád. V současnosti se primárně používají tři: demokracie, monarchie a diktatura.
Locke i Hobbes byli prvními lidmi, kteří hráli zásadní roli při představování těchto vládních myšlenek občanům země tím, že publikovali svou práci na svém poli.
John Locke a Thomas Hobbes byli dva velmi vitální moderní evropští filozofové. Měli některé podobnosti, ale mnoho rozdílů. Když se člověku líbil koncept Monarchie, druhý psal o právu na revoluci.
Key Takeaways
- Locke a Hobbes byli filozofové, kteří přispěli k poli politické filozofie, ale měli různé názory na roli vlády.
- Locke věřil v omezenou vládu, jejíž primární odpovědností bylo chránit práva jednotlivců. Naproti tomu Hobbes věřil v absolutní monarchii, kde měl vládce úplnou kontrolu nad vládou.
- Locke si myslel, že lidé mají přirozená práva, jako je život, svoboda a majetek, zatímco Hobbes věřil, že lidé jsou ze své podstaty sobečtí a potřebují silnou vládu, která je udrží pod kontrolou.
Locke vs Hobbes
Hobbes věřil v absolutismus, což znamená, že jediná osoba by měla mít absolutní moc. Locke na druhé straně věřil v koncept konstitucionalismu, že každý člověk by měl mít různá práva, která může využít, pokud je s ním fyzicky nebo psychicky špatně zacházeno.
Locke je jedním z mála lidí, kteří přispěli k Deklaraci nezávislosti Spojených států. Jeho nejslavnější kniha je „Dvě pojednání o vládě“, ve které pojednával o potřebě vlády, která by nebyla šéfem lidu, ale zacházela s nimi stejně.
Hobbes byl jedním ze zakladatelů politiky filozofie, vysvětlil své názory ve své knize „Leviathan“, která byla inspirována mořskou příšerou o tom, že tato mocná mořská příšera byla neporazitelná a všichni se ho báli.
Začlenil tento obraz netvora „Levitiana“ do silného vládce, aby se lidé žijící pod jeho vládou nepokoušeli překročit své limity.
Srovnávací tabulka
Parametry srovnání | Locke | Hobbes |
---|---|---|
Známý jako | Otec liberalismu | Jeden ze zakladatelů moderní politické filozofie |
Věřil v | Konstitucionalismus | Absolutismus |
Datum narození | Srpna 29 1632 | Dubna 5 1588 |
Na pravítku | Rovnat se | Vládce by měl být nad lidmi. |
Historický Pozadí | Anglická občanská válka | Slavná revoluce bez velké války |
Co je Locke?
Locke, nebo jistěji John Locke, je známý jako otec liberalismu, který věřil v konstitucionalismus. V prosinci 1689 anonymně publikoval Dvě pojednání o vládě, ve kterých teoretizoval svou politickou filozofii.
Kniha je rozdělena na První pojednání a Druhé pojednání.
Během první poloviny vidíme Locka bojovat proti knize Patriarcha napsané Robertem Filmerem (který v knize vysvětlil podporu „pravidla pro krále“, což znamená, že králův dědic by měl vládnout civilistům, jak by chtěl.)
Locke považoval Robertovo dílo za absurdní, když uvedl, že všichni členové země jsou stvořeni stejně a nikdo není nad nikým.
V druhé části knihy, Druhé pojednání, Locke vysvětluje své myšlenky o tom, jak jsou si lidé rovni a co si myslí, že je důvodem k vytvoření vlády. Píše na obranu ústavnosti.
V knize je napsáno, že vláda by měla být změněna, pokud stávající vláda zneužívá svou moc a nechrání práva civilistů. Podle něj to byly: Život, svoboda a majetek. Zemřel 28. října 1704.
Co je Hobbes?
„Bellum omnium contra omne“, latinská fráze, která se překládá jako „válka všech proti“. Stručně řečeno, Thomas Hobbes věřil v monarchii skrz naskrz. Tento citát z jeho knihy „De Chi“ je vynikajícím příkladem tohoto úsudku.
Citát znamená, že všichni lidé dávají přednost dobru sebe na rozdíl od jakékoli jiné osoby.
Věřil v potřebu vlády; jinak by se lidé navzájem zabíjeli. Myslel si, že si nikdo nevěří, a když někdo něco chce, vždy se postaví na první místo.
Vysvětlil to podrobně ve své knize Leviathan, kde řekl, že svět před vládou byl: osamělý, odporný, brutální, krátký a chudý.
Svět by se obrátil proti sobě za každou dobrou věc, které mohou dosáhnout, pokud nad nimi není nikdo, koho by se mohli bát. Kvůli tomu by se lidé báli hlavní osoby nahoře a na oplátku by se chovali a byli by ve svých mezích.
Vytvořilo by tak rozumné prostředí pro každého. Datum a rok úmrtí Thomase Hobbese je 4. prosince 1679.
Hlavní rozdíly mezi Lockem a Hobbesem
- Hobbes věřil v koncept monarchie. Chtěl silného vůdce, který by diktoval lidem svého království. Musí být nade všemi lidmi a Lockovi šlo především o to, dát moc do rukou lidu země, přičemž je považoval za rovnocenné, že pokud jsou vůdci nedostateční, pak lidé musí mít možnost je změnit, jak chtějí.
- Obě známé osobnosti měly různé důvody, proč my, i komunita, potřebujeme vládu. Locke preferoval tento bod, protože chtěl chránit přirozená práva lidí v konkrétní zemi. To byly podle něj: život, svoboda a majetek. Na druhou stranu Hobbesovým důvodem bylo chránit lidi před sebou navzájem.
- Podle Hobbese by konečná moc měla patřit jedinému vládci království. Locke chtěl mít možnost být s lidmi.
- Locke věřil, že lidé jsou dobří. Naproti tomu Hobbes věřil, že lidé jsou sobečtí. Považoval je za odporné a jak se starali o sebe.
- Jak je zřejmé ze jména „otec liberalismu“, Locke věřil v konstitucionalismus. To znamená, že všichni by měli mít stejná práva. Hobbesova teorie se od toho lišila, protože věřil v absolutismus, tj. veškerá moc patřící vůdci a lidé nižší než vůdce.
- https://psycnet.apa.org/buy/1990-58578-001
- https://books.google.co.in/books?id=wFyuCwAAQBAJ&printsec=frontcover&dq=hobbes+and+locke&hl=en&sa=X&ved=2ahUKEwi51dP04f3vAhX8umMGHbsWAncQ6AEwAHoECAEQAw#v=onepage&q=hobbes%20and%20locke&f=false
Poslední aktualizace: 11. června 2023
Emma Smith má magisterský titul v angličtině na Irvine Valley College. Od roku 2002 je novinářkou, píše články o angličtině, sportu a právu. Přečtěte si o ní více o mně bio stránka.
Jejich díla jsou poutavým zobrazením různých pohledů na vládu a nadále ovlivňují současný politický diskurz.
Jejich protichůdné teorie jsou ve skutečnosti stále tématem rozsáhlých diskusí na akademické půdě.
Jejich příspěvky zůstávají v dnešní politické krajině zcela jistě relevantní.
Vysvětlení Lockových a Hobbesových filozofií jsou podána stručně a zdůrazňují podstatu jejich myšlenek.
Stručná, ale komplexní analýza jistě činí obsah velmi poutavým.
Souhlasím, srozumitelnost prezentace zlepšuje porozumění jejich politickým teoriím.
Skvělé postřehy o Lockovi a Hobbesovi jasně ilustrují rozmanitost myšlenek, které existovaly během jejich doby.
Jejich protichůdné názory totiž přispívají k bohatství filozofických debat.
Kontrasty v jejich filozofii jsou rozhodně pozoruhodné.
Děkuji za poznatky. Byla to radost číst tento příspěvek.
Srovnávací tabulka poskytuje jasné pochopení rozdílů těchto dvou filozofů a historický kontext přidává další vrstvu k jejich příspěvkům.
Ano, je docela zajímavé, jak jejich myšlenky formovaly historické události jejich doby.
Detailní rozpis perspektiv Locka a Hobbese nabízí komplexní pohled na základní principy politické filozofie.
Komplexní analýza podtrhuje trvalou relevanci jejich protikladných teorií v současných politických sférách.
Hloubka jejich argumentů nepopiratelně poskytuje základní pohled na vývoj politického vládnutí.
Podrobná vysvětlení práce Locka a Hobbese poskytují cenné poznatky o vývoji politických myšlenek, které připravily půdu pro moderní vládnutí.
Hloubka jejich teorií nepochybně formovala současné politické struktury.
Jejich myšlenky nadále rezonují v politickém diskurzu a prokazují jejich trvalý význam.
Fascinující, jak dva myslitelé ze stejného období mohli mít tak rozdílné pohledy na vládu, ukazuje složitost politického prostředí.
Skoro jako by pro pochopení světa kolem nás byla zásadní různorodost názorů.
Děkuji za toto podrobné srovnání. Je poučné vidět hloubku jejich argumentů a jejich dopad na politickou teorii.
Souhlasím, ponoření se do jejich děl vrhá světlo na vývoj moderního politického myšlení.
Bohatý průzkum příspěvků Locka a Hobbese zobrazuje spletitost politických teorií a jejich trvalý dopad na moderní vládnutí.
Hloubka jejich děl totiž nadále formuje diskurz o politické filozofii a odráží jejich trvalý význam.