Mediace vs arbitráž: Rozdíl a srovnání

Mediace a rozhodčí řízení jsou dvě velmi odlišné metody řešení sporů. Před vstupem do jakéhokoli procesu je důležité porozumět rozdílům mezi arbitráží a mediací.

Pochopení rozdílu mezi mediací a arbitráží vám může pomoci vybrat nejlepší metodu pro vaši situaci.

Rozhodčí řízení je způsob, jak řešit spory mimosoudně. Na rozdíl od mediace, která je nezávazná, se však zúčastněné strany budou muset řídit rozhodnutím arbitra.

Mediace probíhá i mimosoudně, ale není závazná – to znamená, že obě strany nemusí rozhodnutí mediátora akceptovat ani se jím řídit.

Key Takeaways

1. Mediace je dobrovolný, nezávazný proces, ve kterém neutrální třetí strana pomáhá sporným stranám dosáhnout oboustranně přijatelného řešení. Rozhodčí řízení je zároveň formálnějším, závaznějším procesem, ve kterém rozhodce rozhoduje po přezkoumání důkazů a vyslechnutí argumentů.
2. Mediace se zaměřuje na komunikaci, spolupráci a hledání společného základu, zatímco rozhodčí řízení je více podobné soudnímu řízení a vede k právně závaznému rozhodnutí.
3. Mediace nabízí zúčastněným stranám větší flexibilitu a kontrolu nad výsledkem, zatímco rozhodčí řízení poskytuje definitivní řešení s omezenými možnostmi odvolání.

Mediace versus arbitráž

Mediace je dobrovolný a nezávazný proces, ve kterém mediátor usnadňuje komunikaci mezi stranami, aby jim pomohl dosáhnout dohody. Rozhodčí řízení je závazný proces, při kterém rozhodce po vyslechnutí argumentů obou stran rozhodne o urovnání sporu.

Rozhodčí řízení je alternativou soudního sporu, řeší spory u soudu. Pokud sporné strany nemohou dosáhnout dohody prostřednictvím vyjednávání nebo zprostředkování, mohou se dostat do arbitráže.

Rozhodčí řízení může způsobit, že nároky proběhnou mnohem rychleji než soudní spory, protože nemusíte čekat na datum soudního řízení u soudu.

Rozhodci jsou odborníky ve svém oboru a mohou do řízení přinést znalosti z obchodního práva a praxe. Právník vám může být nápomocný při rozhodčím řízení, pokud se ho rozhodnete najmout.

Úkolem mediátora je podporovat konverzaci a pomáhat stranám dosáhnout dobrovolných dohod o co největším počtu témat, aniž by na jedné straně vnucoval své názory nebo hodnoty.

On nebo ona nevynáší soudy; spíše podporují diskusi mezi účastníky za účelem dosažení jejich závěrů.

Mediátor bude stranám pomáhat při identifikaci problémů, možností brainstormingu a zvažování možností. V případě potřeby může doporučit zdroje pro další informace o zákonných právech nebo jiných záležitostech.

Srovnávací tabulka

Parametry srovnání	Zprostředkování	Arbitráž
Význam	Mediace je způsob řešení sporů, při kterém třetí strana pomáhá stranám dosáhnout oboustranně přijatelného řešení.	Rozhodčí řízení je mimosoudní alternativou k veřejnému soudnímu řízení, ve kterém nestranná třetí strana posoudí veškeré okolnosti a vynese rozsudek, který je závazný pro obě strany.
Příroda	Mediace je kolaborativní proces, ve kterém dvě strany spolupracují na řešení.	Povaha rozhodnutí je kontradiktorní.
Proces	Proces mediace je neformální.	Mediace je formální proces, který je podobný jednání v soudní síni.
Role experta	Facilitátor	Soudit
Počet odborníků	Jedna	Jeden nebo více
Komunikace	Komunikace, která je soukromá Schůzky mezi stranami a jejich právníky probíhají společně i odděleně.	Nebudou probíhat žádné soukromé diskuse s arbitrem, pouze důkazní slyšení.
Rozhodnutí	Mediátor nerozhoduje; místo toho pouze strany souhlasí s urovnáním.	Rozhodnutí arbitra je pro obě strany konečné a neodvolatelné.

Co je zprostředkování?

Mediace je proces, ve kterém strany řeší své neshody s pomocí kvalifikované neutrální třetí strany, která jim pomáhá dosáhnout dohody. Mediátor nevydává rozhodnutí za strany.

Místo toho jim mediátor pomáhá vyřešit to, co všechny strany považují za přijatelné. Strany se rozhodují, zda budou či nebudou mediaci, kdy a jak budou řešit své spory a jakou formu bude jejich řešení mít.

Mediace pomáhá stranám konstruktivně řešit konflikty, ať už u soudu nebo mimosoudní. V soudním sporu lze mediaci využít kdykoli v průběhu řízení.

Mediátora lze také najmout před vznikem sporu v rámci procesu vyjednávání smlouvy. Někdy se tomu říká „preventivní zprostředkování“.

Mediace je soukromá a důvěrná. Mediátor nemá pravomoc rozhodovat za nikoho jiného než za sebe nebo působit jako odborník svědek pro obě strany.

Mediaci lze využít v mnoha různých druzích sporů. Nejčastější je rozvod a dítě vazba.

Mediace však může být užitečná i v jakémkoli konfliktu, včetně obchodních sporů, hostinský-problémy s nájemníky, rodinné hádky, sousedské konflikty a mnoho dalších.

Co je arbitráž?

Arbitráž je proces, ve kterém nestranná třetí strana hloubkově prošetřuje problém, naslouchá všem zúčastněným stranám, shromažďuje příslušné materiály a poté vydává konečné rozhodnutí a závazné pro všechny strany.

Rozhodčí řízení lze použít téměř v jakémkoli kontextu, kdy se dvě nebo více stran neshodnou na podmínkách jejich vztahu.

Firmy často používají rozhodčí řízení k urovnání sporů mezi sebou – zejména velké společnosti, které vědí, že pravděpodobně budou mezi sebou dlouhodobě obchodovat.

Arbitráž se někdy nazývá „soukromý soud“ nebo „soukromé soudnictví“. Rozhodcem může být soudce v důchodu nebo advokát se zkušenostmi s právem, o které se ve sporu jedná.

Role rozhodce je podobná roli soudce s tím rozdílem, že strany dobrovolně souhlasí s arbitráží, nikoli prostřednictvím soudního systému. Rozhodci se označují jako rozhodci.

Rozhodčí řízení je téměř vždy méně formální než soudní řízení nebo soudní jednání. Nevyžaduje mnoho procesních kroků, jako je zjišťování a podávání návrhů, což činí soudní spory drahými a časově náročnými.

Z tohoto důvodu může být rozhodčí řízení mnohem rychlejší než soudní spory a také to stojí méně. Rozhodčí řízení se liší od soudního sporu, protože o něm nerozhoduje soudce nebo porota.

Sporné strany si spíše vybírají svého rozhodce, který věc rozhodne na základě předložených skutečností. Pokud jde o postupy vymáhání pohledávek, rozhodčí řízení je jednou z nejúčinnějších forem řešení sporů, které jsou k dispozici.

Tento proces zabere méně času než soudní spory a může být řízen arbitrem se specializovanými znalostmi postupů vymáhání pohledávek.

Hlavní rozdíly mezi mediací a arbitráží 

1. Proces mediace a její uzavření je plně v rukou zúčastněných stran. Naproti tomu rozhodci mají plnou pravomoc nad postupem a rozhodnutím v rozhodčím řízení.
2. Výsledek mediace je určen potřebami, právy a zájmy stran, ale rozhodčí rozhodnutí je založeno na skutečnostech a důkazech předložených rozhodci.
3. Mediátor nečiní žádné rozhodnutí; místo toho vyjednává se souhlasem stran řešení. Na rozdíl od rozhodčího řízení je rozhodnutí rozhodce konečné a pro strany závazné.
4. Když strany dosáhnou dohody nebo se mediační proces zastaví, říká se, že se strany dostaly do slepé uličky. Vydáním rozhodnutí je arbitráž u konce.
5. Při mediaci působí neutrální třetí strana jako zprostředkovatel, který pomáhá stranám dosáhnout dohody. Na druhou stranu arbitr při rozhodování vystupuje jako soudce.
6. V jakékoli mediaci může být pouze jeden mediátor. Na druhé straně může rozhodčí řízení zahrnovat mnoho rozhodců nebo panel rozhodců.
7. Při mediaci mediátoři kromě společných jednání naslouchají oběma stranám na soukromém jednání. Na druhé straně v rozhodčím řízení zůstává rozhodčí nestranný a žádná taková soukromá komunikace neexistuje. V důsledku toho je rozhodnutí založeno na svědectví.

Reference

1. https://psycnet.apa.org/journals/psp/65/6/1167.html?uid=1994-19842-001
2. https://psycnet.apa.org/journals/apl/56/1/1/

Poslední aktualizace: 20. července 2023